SK SLAVIA PRAHA FUTSAL

V posledních měsících proběhla řada formálních i neformálních diskuzí týkajících se budoucí podoby 1. Futsal ligy. Nejčastěji se diskutuje otázka, zda zúžení soutěže na deset účastníků splnilo cíle, které od tohoto kroku byly očekávány, případně zda by nebylo vhodné vrátit se k vyššímu počtu účastníků. Pro soutěžní ročník 2026/2027 bylo z organizačních a sportovních důvodů přistoupeno k dalšímu snížení počtu účastníků.

Daniel Kolman: „Výkonnému výboru jsem zaslal návrh na rozšíření 1. Futsal ligy, protože se domnívám, že to je v současnosti zcela nezbytný krok. Úmyslně jsem vyčkal až do okamžiku, kdy bylo definitivně rozhodnuto o složení soutěží pro následující sezonu. Nerad bych, aby byl tento návrh spojován s aktuální sportovní situací jakéhokoliv klubu. Nejde o otázku jednoho účastníka soutěže, ale o otázku dlouhodobého směřování českého futsalu.

Cílem tohoto materiálu není kritizovat rozhodnutí o zúžení soutěže. Každé rozhodnutí bylo přijímáno v konkrétní době a za konkrétních podmínek. Smyslem tohoto materiálu je zamyslet se nad tím, zda současné nastavení skutečně odpovídá potřebám českého futsalu v roce 2026 a v dalších letech a řešit složení nejvyšších futsalových soutěží v dlouhodobějším kontextu.

Proto navrhuji jako člen Svazu futsalu ČR zahájit proces vedoucí k rozšíření 1. Futsal ligy na 12 účastníků od soutěžního ročníku 2027/2028. Svůj návrh nepředkládám jako hotové řešení, ale podnět k diskuzi, která by měla vést k nalezení optimálního modelu pro další rozvoj futsalu v České republice.“

Současná situace českého futsalu

Domnívám se, že český futsal dnes neřeší primárně problém nedostatečné kvality několika nejlepších klubů. Mnohem zásadnějším problémem je postupný pokles hráčské základny a omezený přísun nových hráčů do futsalového prostředí.

Před deseti až patnácti lety disponovala nejvyšší soutěž výrazně větším množstvím finančních prostředků, větším počtem kvalitních zahraničních hráčů i širší skupinou nadstandardních českých futsalistů. Je legitimní vést debatu o tom, zda tehdejší stav odpovídal reálným ekonomickým možnostem futsalu, nebo zda současný stav představuje přirozený návrat k udržitelnějšímu modelu. Pro účely této diskuze však nepovažuji tuto otázku za rozhodující.

Klíčové je, že pokud chceme dlouhodobě zvyšovat kvalitu soutěží, reprezentace i klubů, musíme především rozšiřovat hráčskou základnu. Bez dostatečného počtu hráčů nelze dlouhodobě zvyšovat kvalitu. Právě z tohoto pohledu považuji rozšíření nejvyšší soutěže za krok, který by mohl českému futsalu pomoci.

Argumenty pro rozšíření soutěže

1. Větší hráčská základna

Pokud chceme dlouhodobě zvyšovat kvalitu českého futsalu, musíme nejprve zvýšit množství hráčů, kteří futsal hrají. Rozšíření soutěže na 12 (možná i 14) účastníků znamená větší počet hráčských míst v nejvyšší soutěži a větší prostor pro rozvoj českých hráčů. Bez dostatečně široké základny nelze dlouhodobě vytvářet vyšší kvalitu. Pokud chceme vychovávat kvalitní hráče, musíme jim vytvořit prostor pro soutěžní utkání na nejvyšší možné úrovni.

2. Větší počet regionů zapojených do nejvyšší soutěže

Každý klub představuje město, region, fanoušky, partnery, média a potenciální nové hráče. Rozšířením soutěže získá futsal větší geografický dosah. Větší počet regionů zapojených do nejvyšší soutěže znamená větší mediální zásah, větší zájem veřejnosti a větší potenciál pro získávání nových hráčů.

3. Lepší návaznost mezi 2. a 1. ligou

Jedním ze základních principů sportu je možnost postoupit do vyšší soutěže. Pokud je nejvyšší soutěž příliš úzká, vzniká výrazná bariéra mezi první a druhou ligou. Rozšíření soutěže vytváří přirozenější návaznost mezi soutěžemi a motivuje druholigové kluby k dalšímu rozvoji.

4. Stabilnější prostředí pro kluby

Kluby, které každoročně bojují o samotné přežití v soutěži, často přijímají krátkodobá řešení. Místo systematické práce s mládeží, náborem nových hráčů a budováním klubové identity jsou nuceny řešit okamžitý sportovní výsledek. Stabilnější soutěžní prostředí vytváří lepší podmínky pro dlouhodobý rozvoj, umožňuje dlouhodobější práci s mládeží a větší zapojování vlastních hráčů do nejvyšší soutěže.

5. Větší prostor pro mladé hráče

Rozvoj hráčů není lineární proces. Ne každý hráč je připraven ihned nastupovat za klub bojující o titul. Větší počet účastníků vytváří prostor pro postupný výkonnostní růst hráčů a jejich adaptaci na nejvyšší soutěž. To je běžný model fungující ve většině úspěšných sportovních systémů.

6. Větší atraktivita soutěže

Více klubů znamená více příběhů, více rivalit, více regionálních derby a větší mediální potenciál. Atraktivita soutěže není tvořena pouze bojem o titul, ale také identitou jednotlivých klubů a regionů.

7. Otevřený evropský model sportu

Futsal je součástí systému FIFA a UEFA, který je založen na otevřené sportovní soutěži a principu sportovního postupu a sestupu. Dlouhodobé snižování počtu účastníků nejvyšší soutěže vede k omezení prostoru pro nové kluby a snižuje prostupnost celého systému. Rozšíření soutěže je v souladu s myšlenkou otevřeného a dostupného sportovního prostředí.

8. Více klubů znamená více lidí pracujících pro futsal

Futsal dnes nepotřebuje pouze hráče. Potřebuje také trenéry, vedoucí družstev, rozhodčí, pořadatele, marketéry, partnery a funkcionáře. Každý klub v nejvyšší soutěži vytváří prostředí, ve kterém se tito lidé přirozeně zapojují do futsalového prostředí. Rozšíření soutěže proto nepřináší pouze větší počet hráčů, ale i širší základnu lidí, kteří futsal organizují, podporují a dlouhodobě rozvíjejí.

Argumenty proti rozšíření soutěže

Pro korektnost je třeba uvést i argumenty, které naopak hovoří ve prospěch užší soutěže.

1. Výraznější zaplnění termínové listiny

Rozšíření soutěže na dvanáct účastníků by znamenalo vyšší počet utkání a větší nároky na termínovou listinu, rozhodčí, delegáty i organizátory soutěže. Na druhou stranu je třeba připomenout, že systém s dvanácti účastníky byl v českém futsalu po řadu let standardem a navýšení počtu utkání proti současnému navrhovanému modelu je pouze omezené. Český futsal navíc dlouhodobě prokázal, že soutěž s dvanácti účastníky je organizačně zvládnutelná. Je nutné dodat, že obdobný problém řeší většina evropských soutěží a při vhodném nastavení systému soutěže a termínové listiny nemusí představovat zásadní překážku rozšíření ligy.

Otázkou proto není, zda lze soutěž o 12 týmech odehrát, ale zda existují dostatečně silné důvody, proč dlouhodobě setrvávat u soutěže s nižším počtem účastníků.

2. Možné snížení sportovní kvality

Nejčastěji uváděným argumentem je obava, že větší počet účastníků povede ke snížení sportovní úrovně soutěže. Tento argument nelze zcela odmítnout a je legitimní. Je však otázkou, zda současným problémem českého futsalu skutečně je nedostatek kvalitních klubů, nebo spíše nedostatek hráčů.

3. Vyšší náklady klubů

Rozšíření soutěže znamená více účastníků a potenciálně vyšší organizační náklady. Na druhou stranu je třeba posoudit, zda větší počet regionů a partnerů nezpůsobí opačný efekt v podobě vyšších příjmů a větší atraktivity soutěže. Navíc lze nalézt úsporná opatření ve snížení povinných nároků v rámci Licenčního řízení (zasluhovalo by po mnoha letech revizi tak jako tak), například v podobě zrušení povinnosti juniorských a dorosteneckých oddílů, nebo organizačních opatření jako je snížení počtu rozhodčích a delegátů na utkání (návrat k modelu 2+1).

4. Větší rozdíly mezi kluby

Lze očekávat, že mezi prvními a posledními týmy soutěže budou větší výkonnostní rozdíly. Otázkou však zůstává, zda je tento efekt významnější než přínosy vyplývající z rozšíření hráčské základny a regionálního zastoupení. Pokud chceme zvýšit kvalitu, musíme nejprve vytvořit dostatečně širokou základnu, ze které bude kvalita vyrůstat.

Návrh k další diskuzi

Navrhuji zahájit odbornou diskuzi o návratu 1. Futsal ligy na 12 (případně 14) účastníků od soutěžního ročníku 2027/2028. Jsem přesvědčen, že dlouhodobá budoucnost českého futsalu, v kontextu současného stavu, nespočívá ve snižování počtu klubů v nejvyšší soutěži, ale naopak v rozšiřování hráčské základny, posilování regionálního zastoupení a vytváření prostoru pro růst nových hráčů, trenérů, klubů a partnerů.

Chceme v následujících letech vytvářet prostor pro větší počet klubů, hráčů, trenérů a regionů zapojených do futsalu, nebo naopak pokračovat v trendu postupného zužování nejvyšší soutěže?

Právě odpověď na tuto otázku by podle mého názoru měla být základem další diskuze o podobě 1. Futsal ligy po roce 2027. Nejdůležitější je komunikace a diskuze, ze které vzejde co nejpřijatelnější model. K tomu je ale potřeba tuto diskuzi na platformě 1. a 2. ligy vůbec vést.

Daniel Kolman